Důležité je nejen množství přijaté energie, ale také její kvalita
MUDr. Otto Herber, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
Obezita je nejčastější metabolickou chorobou na světě. Nabývá alarmujících rozměrů jak v rozvinutých zemích, tak v poslední době i v řadě zemí rozvojových. Nadváhu má více než polovina dospělé populace v Evropě i v USA. Zdravotní a socioekonomické následky obezity souvisejí s častějším výskytem metabolických i srdečně-cévních onemocnění, předčasnými degenerativními změnami pohybového aparátu a výjimkou ale nejsou ani psychické změny ve formě depresivních syndromů.
Hlavní příčinou vzniku obezity je tzv. pozitivní energetická bilance, tedy situace, kdy příjem energie převyšuje její výdej. Doporučené denní dávky celkového příjmu energie jsou u nás přitom překračovány o 20-25 %. Z hlediska efektivity snižování váhy je nutné vštípit pacientům změnu stravovacího režimu, která je vhodnější než hladovky či jednostranné diety. Současně si musíme uvědomit, že špatné stravovací návyky nejsou jedinou příčinu jejího vzniku.
Celkový příjem energie závisí na skladbě potravy, resp. obsahu tuků, sacharidů a bílkovin. Tuk má vysokou energetickou hodnotu (38 kJ/g) a zároveň malou sytící schopnost. Tuky by se proto neměly na celkovém energetickém příjmu podílet více jak 30-35 % (v naší stravě by na druhou stranu určitě neměly zcela chybět) – převažovat by měly tuky „dobré“, tj. obsahující esenciální mastné kyseliny, které si náš organizmus neumí sám vyrobit. Sacharidy, na rozdíl od tuků, vedou k rozvoji obezity až při dlouhodobé nadměrné konzumaci. Nicméně obézní lidé sladkosti často jedí v příliš velkém množství a navíc s kombinaci s přísadami, které obsahují zároveň vysoký podíl tuků. Bílkoviny, poslední základní živina, se na rozvoji obezity v dospělosti nepodílejí.
Další příčinou obezity je nedostatečný výdej energie. Pohybová aktivita by měla tvořit
20-40 % denního energetického výdeje. V důsledku sedavého života se ale její podíl na výdeji energie snižuje. Nejsnazší cestou, jak pohyb zvýšit, je spontánní fyzická aktivita (chůze, pravidelný tělocvik) alespoň 3krát týdně po dobu 45-60 minut. Prvním krokem může být nahrazení výtahu schody nebo cesty v dopravním prostředku procházkou.
Změna životního stylu může výrazně ovlivnit riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Odhaduje se, že snížením hladiny LDL cholesterolu v krvi může riziko těchto chorob klesnout o 10-20 %. Kromě léků na ovlivnění sérových hladin cholesterolů jsou účinné potraviny obohacené rostlinnými steroly. V současné době dochází k implementaci Doporučených postupů pro všeobecné praktické lékaře, ze kterých vyplývá, že pravidelná konzumace 2 g fytosterolů denně může účinně snížit srdečně-cévní nemocnost a také úmrtnost, neboť v konečném důsledku dochází k omezení vstřebávání cholesterolu o 30-40 %. Tímto mezioborovým konsenzem se Česká republika připojila k dalším zemím, které již rostlinné steroly v prevenci srdečně-cévních nemocí užívají. Z praktického hlediska je vhodné připomenout, že tyto funkční potraviny jsou také zdrojem vitaminů skupiny A, D, E a B.
K účinné prevenci je zapotřebí důsledný monitoring ze strany lékařů a hlavně ochota k prevenci ze strany pacientů. V této souvislosti je praktickým lékařům nakloněna novela vyhlášky o preventivních prohlídkách, ale stále chybí dostatečný zájem pacientů o své zdraví. O tom, že když obě strany věnují zvýšenou pozornost zdravotnímu stavu, je možné jeho zlepšení, svědčí výsledky projektu ATLET. Tento projekt sledoval jak terapeutické postupy všeobecných praktických lékařů, tak přístup pacientů. Zvýšený dohled a úzká spolupráce v projektu přinesla v závěru snížení systolického krevního tlaku u 73 % pacientů, celkového cholesterolu u 94,4 % a počet kuřáků se snížil o 10 %.
Prospěšné změny režimových opatření mezi které řadíme především správnou fyzickou aktivitu, nekuřáctví a změny ve stravování, jsou základním předpokladem pro snížení rizika vzniku srdečně-cévních onemocnění.
Myslíte si, že víte o tucích vše? Krátký dotazník Vaše znalosti prověří.
1 O.Herber, R. Češka, Doporučený postup Dyslipidémie, SVL ČLS JEP 2009.
2 ATLET, O.Herber, S. Býma, I. Karen, M. Doseděl, Studie NF Praktik a SVL ČLS JEP 2008
