Stravování dětí z pohledu pediatra
MUDr. Pavel Neugebauer, předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR
Dnes již asi jen málokdo pochybuje o tom, že výživa má vliv na zdraví a vývoj. Pomalu se tak začínáme smiřovat s faktem, někdo rychleji, někdo pomaleji, že výživa od počátku života významným způsobem ovlivňuje zdraví člověka v dalších letech. Stále více pozornosti se přitom věnuje věku školnímu – zejména ve vztahu k narůstající obezitě spojené s poruchou tukového metabolizmu.
Výživa i množství energetických potřeb jsou do jisté míry závislé na věku dítěte, na pohlaví, váze, výšce, na zdravotním stavu, pohybových aktivitách a dalších faktorech. Energetická potřeba se samozřejmě s věkem dítěte zvyšuje, na stranu druhou z hlediska množství na kg tělesné hmotnosti se snižuje. Školní děti ve věku 6-12 let tak mají jen asi o 840 kJ vyšší energetickou potřebu oproti dětem předškolním (předškolní cca 7 560 kJ, školní 8 400 kJ). Právě nedostatek nebo nadbytek energie se pak podepisuje na neadekvátní tvorbě tkání, tj. ať již ve smyslu plus – obezita, nebo minus –podvýživa.
Do různých výživových doporučení odborných společností se proto promítají celosvětové trendy snižování celkového energetického příjmu, příjmu tuků a živočišných bílkovin. Právě živočišné tuky mohou být významným zdrojem pro tělo nevhodných nasycených mastných kyselin a cholesterolu. Je poměrně dobře známo, že výživová doporučení se mění s věkem, jiná jsou v kojeneckém věku, jiná v předškolním a školním a jiná v adolescenci. Typickou ukázkou může být cholesterol. Mateřské mléko je dnes považováno za optimální výživu u dětí v novorozeneckém a kojeneckém věku, přestože obsahuje více cholesterolu než mléko kravské. Ukazuje se, že i když nejmenší děti potřebují cholesterol ke zdárnému vývoji, jeho vysoký příjem v pozdějším věku může mít podíl na zvýšené hladině cholesterolu v krvi, tedy na vzniku jednoho z rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění.
Co se týká tuků, celkový podíl na energetické potřebě předškolního a školního dítěte by se měl pohybovat kolem 30-35 % – s důrazem na tzv. „dobré“ tuky, které obsahují vícenenasycené mastné kyseliny a pomáhají tak udržovat naše srdce a cévy zdravé. Především tzv. esenciální mastné kyseliny (tedy takové, které naše tělo potřebuje, ale samo si je nedokáže vytvořit) omega 6 a 3, obsažené v rostlinných olejích a kvalitních rostlinných tucích z nich vyrobených, jsou nezbytné pro metabolické procesy dítěte. Na druhou stranu pro dětský organizmus mohou být nebezpečné tzv. trans mastné kyseliny. Ty se mohou podílet na poškozování cévní výstelky s pozdějším rozvojem ischemické choroby srdeční, mohou omezovat funkci některých žláz s vnitřní sekrecí a ukládají se v podkožním tuku. Mezi jejich zdroje patří například bramborové hranolky, chipsy, sušenky, oplatky, dorty apod., tedy přesně to, co dnešní děti rády jedí.
Pro rozvoj obezity je důležité i zastoupení bílkovin. U dětí by tedy měl podíl živočišných bílkovin tvořit více než 50 % celkového příjmu bílkovin ve stravě (s věkem by měl podíl klesat). Existují ale již i studie dokazující, že příčinou nárůstu obezity může být kromě nižší tělesné aktivity i nadbytek příjmu bílkovin v kojeneckém věku.
Závěrem je třeba připomenout, že stravovací návyky dítěte jsou významně ovlivňovány stravovacími zvyklostmi rodiny, prostředím a svou roli hrají i vlastní postoje k sobě samému. Výživa je významný faktor, který má zásadní vliv na zdravotní stav každého člověka. Proto je třeba zásady zdravé výživy dětem vštěpovat již od dětství.
Myslíte si, že víte o tucích vše? Krátký dotazník Vaše znalosti prověří.
