Jak číst obaly potravin

Informacím na obalech potravin by spotřebitelé měli věnovat patřičnou pozornost, protože s jejich využitím si mohou sestavit zdravý jídelníček. Ze základních výživových hodnot každé označené potraviny vyčtete, kolik je v běžné porci obsaženo energie, tuku, sacharidů, bílkovin, někdy také např. vlákniny, cholesterolu, sodíku, vitaminů a minerálů. Na obale potraviny můžeme navíc najít informace týkající se dalších výživových hodnot. Údaje o výživových hodnotách umožňují sledovat příjem jednotlivých potravinových složek. Množství kalorií a živin v jedné porci je samozřejmě ovlivněno velikostí této porce. 

Značení výrobku přesně definuje zákon. Údaje na obale potraviny musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné a nezakryté.

 POVINNÉ ÚDAJE NA OBALECH POTRAVIN

 a)         název obchodní firmy a sídlo výrobce nebo dovozce

b)         název druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanoveným ve vyhlášce, pod nímž je  potravina uváděna do oběhu

c)         údaj o množství výrobku; u pevných potravin nacházejících se v nálevu musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny

d)        datum použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychle zkáze

e)         datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti jiných než pod písmenem d) uvedených potravin

f)         údaj o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků

K povinně uváděným údajům patří i zdravotní upozornění v případě, že potravina obsahuje složku, která je pro některé konzumenty zdravotním rizikem a spotřebitel nemůže její obsah předpokládat. Například potraviny obsahující aspartam musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny textem „obsahuje zdroj fenylalaninu". Potraviny, které jsou geneticky modifikovány nebo obsahují geneticky modifikovanou složku, musejí být označeny „geneticky modifikováno“ nebo „obsahuje geneticky modifikovaný organismus“.

Údaje o složkách potravin se řadí sestupně podle obsahu jednotlivých složek v potravině v době výroby potraviny a musí být uvedeny slovem „složení“. Údaje o složení potraviny podle množství potravních doplňků se nemusí uvádět v případě, že potravina je označena údaji o výživové (nutriční) hodnotě podle zvláštních právních předpisů.

JAKÉ ÚDAJE NESMÍ BÝT NA OBALECH POTRAVIN UVÁDĚNY

 Pokud nestanoví zvláštní právní předpis jinak, pak na obalu určeném pro spotřebitele nesmí být údaj, že potravina je zdrojem všech životně nezbytných živin. Jako údaj uvádějící spotřebitele v omyl je podle zákona například výrok, že běžné potraviny nedodají potřebné množství živin, které obsahuje konkrétní nabízená potravina, nebo že potravina je vhodná k prevenci, zmírnění nebo léčení zdravotní poruchy nebo k lékařským účelům.

Dalším nepřijatelným výrokem je, že charakter nebo původ potraviny je „domácí“, „čerstvý“, „živý“, „čistý“, „přírodní“, „pravý“ nebo „racionální“, pokud toto označení výrobku není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin ve zvláštních právních předpisech. Na obalech se nesmí uvádět to, že potravina je určena pro zvláštní výživu nebo je dietní, popřípadě dietetická, nebo že potravina byla vyrobena podle náboženských nebo rituálních předpisů, bez doložení příslušnými náboženskými autoritami. Příkladem zneužití výroku „přírodní“ jsou někdy výrobci doplňků stravy. Obsahuje-li jejich výrobek například vitamin C, bývá většinou vyroben synteticky. Čistě přírodního vitaminu

C bývá obvykle v takovém produktu z finančních důvodů nepatrné množství.

Na obale určeném pro spotřebitele se dále nesmí uvádět údaje :

a)         jejichž pravdivost nelze dokázat

b)         které by mohly vyvolat pochybnosti o neškodnosti jiných podobných potravin nebo vyvolat u spotřebitele obavy z jejich použití

c)         o rychlosti úbytku tělesné hmotnosti nebo jeho rozsahu při konzumaci určité potraviny

d)        které by mohly vést k záměně běžných potravin s potravinami pro zvláštní výživu.

NUTRIČNÍ HODNOTY POTRAVINY

 Jednotlivé složky potravin, jejich výživové a energetické hodnoty, obsah bílkovin, sacharidů, tuků a vitaminů – to vše bychom měli v naší stravě bedlivě sledovat. Důsledkem nesprávné životosprávy je fakt, že nadváhu dnes má každý druhý Čech a obézních přibývá rychle i mezi dětmi.Chceme-li například redukovat svou hmotnost a dát zdravému životnímu stylu ve svém životě zelenou, měli bychom cíleně sledovat nejen celkové množství, ale také složení tuků v nakupovaných potravinách. Ty jsou totiž oproti bílkovinám a sacharidům nositeli největšího množství energie.

Na výrobcích jsou zpravidla uváděny výživové hodnoty obsažené ve 100 g výrobku. V případě, že výrobek nedosahuje množství 100 g, najdeme někdy na etiketě také výživové hodnoty jedné porce nebo jednoho balení. Dáme-li si např. malou sušenku, výživové hodnoty v této jedné porci mohou být, oproti „stogramovým“, pouze čtvrtinové. Stát se však může
i opak. Výživové hodnoty velkého hamburgeru se nemusí zdát příliš vysoké, protože jsou uvedeny na 100 g. Přitom velké hamburgery mohou mít i 250 g, tedy dvouapůlnásobek uvedených hodnot. Výživové hodnoty slouží k tomu, abychom si mohli vybírat výrobky, které nám vyhovují, ať už se stravujeme v rámci zásad zdravé výživy, či musíme dodržovat dietní doporučení.

Energetická hodnota

Energie je údaj, který udává množství kcal nebo kJ obsažených v dané potravině. Tuto hodnotu je dobré sledovat, jestliže potřebujeme ovlivňovat svoji hmotnost. Energie získaná
z celodenní stravy by se měla rovnat energetickému výdeji, který zahrnuje energii bazální, potřebnou k tomu, aby nám pracovaly orgány, a dále energii potřebnou na pohyb a práci. Denní potřeba energie je velmi individuální. U dospělého člověka je to cca 7 000-13 000 kJ (množství se liší v závislosti na pohlaví, věku a fyzické zátěži).

Jestliže je příjem energie vyšší než výdej nebo výdej nižší než příjem, může docházet ke vzniku nadváhy až obezity.

Energetická hodnota je uváděna buď v kcal (kilokalorie) nebo kJ (kilojouly). Přepočítávací koeficient je přibližně 4,2, tedy 1 kcal = 4,2 kJ. Kalorie vznikají při metabolizmu sacharidů, tuků, bílkovin a alkoholu. Množství kalorií získaných z těchto komponentů závisí na tom, v jaké míře jsou ve stravě zastoupeny:

-                     jeden gram bílkovin obsahuje čtyři kilokalorie (17 kJ)

-                     jeden gram sacharidů obsahuje čtyři kilokalorie (17 kJ)

-                     jeden gram alkoholu obsahuje sedm kilokalorií (29 kJ)

-                     jeden gram tuku obsahuje devět kilokalorií (38 kJ)

 

Jinými slovy, bílkoviny a sacharidy obsahují méně než polovinu kalorií, které jsou obsaženy v tucích, a přibližně polovinu kalorií obsažených v alkoholu.

 Bílkoviny

Bílkoviny jsou organické látky složené z aminokyselin.K našemu životu je nezbytně potřebujeme,jsou hlavním stavebním prvkem svalstva a vnitřních orgánů, jednoduše řečeno všech tkání. Alespoň polovina všech přijatých bílkovin by měla být živočišného původu (maso, mléko, mléčné výrobky, vejce). Tyto esenciální bílkoviny mají totiž takové složení, které si tělo nedokáže samo vytvořit. Rostlinné bílkoviny najdeme téměř v každé potravině rostlinného původu. Množství bílkovin musí sledovat zejména lidé s ledvinovými onemocněními, v období rekonvalescence a léčby některých onemocnění, kdy je jejich příjem zásadní. Množství bílkovin pro dospělého člověka na den by mělo tvořit cca 10-20 % z celkové denní energie, což představuje množství 60-100 g bílkovin na den (množství se liší v závislosti na pohlaví, věku a fyzické zátěži).

Sacharidy

Sacharidy jsou jednou ze základních živin a také nejrychlejším zdrojem energie. Jsou nezbytné pro správnou funkci mozku a centrálního nervového systému. Sacharidy také chrání svalstvo tím, že pomáhají tělu zužitkovat energii uloženou ve formě tuku, namísto aby tělo použilo jako zdroj energie bílkoviny ze svalů. Čokolády, sladkosti, bonbóny, bílé pečivo, většina sušenek nebo dorty obsahují velké množství tzv. jednoduchých sacharidů. Ty jsou pro organismus rychlým zdrojem energie, která v případě, že ji nebudeme kompenzovat výdejem, se ukládá do zásob v podobě tuku. Navíc nás zasytí pouze na krátkou dobu a brzy zase máme hlad a tedy potřebu něco sníst. Naopak ovoce, zelenina, celozrnné výrobky a luštěniny, které také patří mezi potraviny převážně tvořené sacharidy, obsahují tzv. polysacharidy a vlákninu, které mají za následek delší nasycení. Energii z vlákniny organismus téměř neumí využít, nezvyšuje tedy energetickou hodnotu. Hodnotu sacharidů musí sledovat především lidé trpící cukrovkou.Diabetici I. typu by měli dávat přednost výrobkům bez cukru, případně s přídavkem umělých sladidel. U diabetiků II. typu je většinou současně žádoucí snížení tělesné hmotnosti; zde je třeba sledovat nejen množství sacharidů, ale také celkové množství energie a tuků. Dávka sacharidů u dospělých na den je cca 55 % z celkového denního příjmu energie. V množství to znamená dávku 245 - 499 g na den (množství se liší v závislosti na pohlaví, věku a fyzické zátěži).

Tuky

Tuky jsou nositeli největšího množství energie (oproti bílkovinám a sacharidům). Jsou nezbytné pro růst, vývoj a udržení dobrého zdraví. Tělo využívá tuky k produkci biochemických prvků, například hormonů. Tuky také napomáhají ke vstřebávání v tucích rozpustných vitaminů a představují energetické zásoby v těle. Kolik jich máme ve stravě přijímat? Tuky by měly tvořit max. 30-35 % denní dávky energie pro dospělé, v množství je to cca 50 - 105 g na den (množství se liší v závislosti na pohlaví, věku a fyzické zátěži).  Na obale je důležité všímat si nejen množství tuku, ale také jeho druhu. Ve výživě bychom měli dávat přednost kvalitním tukům rostlinným. Jednak neobsahují cholesterol a navíc mají pro naše zdraví příznivější složení jednotlivých esenciálních mastných kyselin (s výjimkou palmojádrového a kokosového oleje, ve kterých převažují nevýhodné nasycené mastné kyseliny). Obdobné složení má také tuk rybí, který je zase výjimkou v oblasti tuků živočišných. Rostlinné tuky jsou obsaženy v olejích, rostlinných tucích z nich vyráběných, olejnatých semenech a oříšcích. Živočišné tuky jsou nositeli cholesterolu a jejich složení není tak vhodné z hlediska působení na náš srdečně cévní systém. Mezi živočišné tuky patří máslo, sádlo, najdeme ho v hojném množství také v uzeninách, tučných mléčných výrobcích, masových konzervách apod. Tuky jsou tvořeny mastnými kyselinami, které předurčují, jaký vliv bude mít tuk na naše zdraví.

 Vitaminy

V případě, že výrobek obsahuje vitaminy a minerální látky v množství překračujícím hodnotu stanovenou vyhláškou, musí být na obale uvedeno množství vitaminů a minerálních látek, včetně údaje, kolik toto množství tvoří % denní doporučené dávky (DDD).

 Sušina

Někdy se na obalech potravin setkáme také s údajem o množství sušiny a obsahu tuku v sušině (zkratka t. v s.). Sušina je to, co zbude po vysušení výrobku. 50 % sušiny tedy znamená, že po odpaření vody zbude polovina původního množství. Obsah tuku v sušině je množství tuku, jež je obsaženo v tomto zbytku. Pokud tedy má výrobek 100 g hmotnost, 50 % sušiny a 50 % t. v. s., znamená to, že tuku je 50 % z 50 g; ve 100 g výrobku je tedy 25 g tuku.

a)         jejichž pravdivost nelze dokázat

b)         které by mohly vyvolat pochybnosti o neškodnosti jiných podobných potravin nebo vyvolat u spotřebitele obavy z jejich použití

c)         o rychlosti úbytku tělesné hmotnosti nebo jeho rozsahu při konzumaci určité potraviny

d)        které by mohly vést k záměně běžných potravin s potravinami pro zvláštní výživu.

 

Nezapomínejte na pestrou vyváženou stravu a zdravý životní styl.

Více se o nich dozvíte v sekci Zdravý životní styl  nebo na www.flora.cz.